Tato základna se nazývá Lunasphere, protože se nachází na Měsíci s tlakem a atmosférou podobnou zemské. Je zde 5 astronautů, kteří zde pobývají 8 měsíců. Tábor je chráněn před slunečním zářením a drobnými meteority. Provádíme zde především experimenty s živými organismy a měsíční půdou, které navrhují agentury a univerzity. Máme velkou kopuli zvanou biosféra, ve které jsou obytné prostory, laboratoř, pěstební plocha a komora pro skladování potravin (vypěstovaných i dodaných ze Země). Během sluneční události astronauti vstupují do nouzových ubikací umístěných v lávové rouře, protože ta dokáže astronauty uživit po dobu 3-4 dnů. Jsou zde komunikační ubikace, které pomáhají při vysílání a přijímání příkazů a dat ze Země. K dispozici je dobře vybavené nemocniční křídlo pro případy lékařské pohotovosti. Je zde vesmírná observatoř pro pozorování vesmíru. Jsou zde hutě a 3D tiskárny, které pomáhají při stavbě různých konstrukcí. Máme odpalovací rampy pro rakety, na kterých mohou přistávat a startovat z Měsíce. V monitorovacích ubikacích jsou uvedeny podrobnosti o táboře. A nakonec máme síť, hlavní čisticí a generátorové centrum. Je zde heliový reaktor, odpadové hospodářství a vzduchové nádrže, síť bude tyto zdroje dodávat na základnu prostřednictvím podzemních přípojek. Hélium vyrábíme prostřednictvím měsíční půdy a používáme ho pro náš zavedený reaktor He3. Také pěstujeme a testujeme mikroorganismy, abychom zjistili, které z nich jsou schopné přizpůsobit se měsíční atmosféře. Při tom můžeme také vyvinout nové druhy.

Blízko měsíčních pólů

Jižní pól jsme si pro náš měsíční tábor vybrali proto, že jeho krátery jsou bohaté na vodu, která se zde nachází ve formě ledu. Pro naši posádku astronautů je také nesmírně užitečné dorazit do blízkosti těchto kráterů, protože vody je na povrchu Měsíce extrémně málo kvůli slunečnímu záření, které nechráněnou vodu zbavuje základních molekul. Nevýhodou je, že na žádný měsíční povrch nedopadá věčné sluneční světlo, ale přesto máme k dispozici solární panely, které uvolňují energii. Na Měsíci však dokážeme vyrobit dostatek energie pomocí reaktoru he3.

Konstrukce tábora jsou postaveny z měsíční půdy (regolitu) s několika vrstvami pro ochranu a tepelnou izolaci. Nejprve přistane kapsle obsahující: rovery, 3D tiskárnu, komunikaci a kamery pro sledování práce. Regolit pro tisk struktur odebírá rover. Poté bude dopraven do tiskárny; ta vytiskne struktury podle příkazu vyslaného ze Země. Jakmile jsou hlavní struktury postaveny, jsou vysláni astronauti, aby: přidali izolační vrstvy a přístroje a připojili vedení pro přívod vzduchu, vody a energie. Během postupu budou astronauti pobývat ve svém přistávacím modulu. 

V měsíčních tunelech a jeskyních se nachází voda. Nachází se také uvnitř kráterů, které jsou kvůli blízkosti pólů trvale tmavé. Voda bude využívána v ochranných vrstvách, astronauty, rostlinami, čističkou odpadních vod atd. mezi těmito způsoby využití vody existuje koloběh. Voda se ohřívá, čistí a posílá do elektrolýzní komory, kde se mineralizuje.

Pěstujeme potraviny, jako jsou mikrozelenina, brambory atd., protože je lze rychle sklidit. Semínka budou přilepena k vrstvám půdy, jsou zde led světla, která se stmívají podle času, aby mohla provádět fotosyntézu i dýchání. Rostlinám je dodáván kyslík i oxid uhličitý. Pod půdním lůžkem se nacházejí přívody vody. Před uskladněním se vypěstované potraviny dehydratují a práškují. Kromě toho jsou potraviny ze země roztříděny do různých komor podle trvanlivosti a udržovány při určité teplotě.

Nejlepší možností je vytvořit slunce na naší základně, tj. pomocí fúzního reaktoru. Ten vyžaduje, aby atom měl dostatečnou kinetickou energii, aby se k sobě mohl přiblížit natolik, že jeho silná jaderná síla je k sobě přitáhne silněji než elektromagnetismus, který je od sebe odtlačí. Toho lze dosáhnout buď pomocí urychlovače částic, nebo zahřátím na vysokou teplotu. Je také relativně bezpečná, tj. pokud dojde k porušení ochranné obálky, plazma fúzního paliva se okamžitě rozptýlí. Je efektivní, protože 1 kg fúzního paliva se rovná spálení 10 milionů kilogramů fosilních paliv.

Kyslík se získává z rostlin a také elektrolýzou. Pro rostliny je důležitý také oxid uhličitý. Používáme suchý led a také ho získáváme z rostlin při jejich dýchání. K automatickému řízení množství přiváděného vzduchu, jeho poměrů atd. se používají předem zakódované počítače. Dalším důležitým plynem pro rostliny je také dusík, který slouží k syntéze bílkovin, proto budeme používat dusíkatá hnojiva získaná po zpracování odpadu. Pokud se vyskytne nějaký problém při zásobování základny vzduchem, budou astronauti používat kyslíkovou svíčku. Atmosférický tlak udržovaný na základně je 1bar pomocí vzduchových uzávěrů mezi komorami.

Ochrana před slunečním zářením je zajištěna potažením základny kevlarem, hliníkem, olovem, titanem a plastem kosmické kvality. Plánovali jsme, že povlak opatříme vrstvami látek používaných ve skafandru, protože je účinný i pro ochranu astronautů při přímém vystavení slunci. A tyto vrstvy také pomáhají při ochraně základny před drobnými meteority. Budeme mít také vrstvu vody pro chlazení a vodík ve vodě chrání tábor před hrozbou radiace.

Astronauti se řídí pozemským časem, aby se jejich biologické hodiny nezměnily.

7:00 astronauti se probudí

7:30-8:30 trénink

9:00 snídaně

9:30 začínáme pracovat na monitorování a kontrole dodávek elektřiny, vody atd.

12:30 návrat na oběd

1:00-3:00 odpočinek

3:30 návrat ke každodenní kontrole

5:30 návrat do obytných prostor

7:00-8:00 se zabaví knihami nebo si popovídají s rodinou.

8:30 večeře

9:00 jít spát na další pracovní den