Naše dvoupodlažní základna je uzpůsobena tak, aby poskytovala životní potřeby a výzkumné kapacity pro pět osob. Má kopuli, kde bychom pěstovali rostliny, dvě pozorovatelny, solární panely dodávající stanici energii a přistávací plochu s raketou. Byla by také vybavena vozidly, která by pomohla při průzkumu Měsíce. V prvním suterénu by se nacházela vědecká sekce určená pro výzkum a řízení provozu základny. Nacházely by se zde místnosti se stroji na řízení vzduchu, vody a energie a také místnost pro informační technologie. Dále by zde bylo několik laboratoří, jedna se silnějšími stěnami pro nebezpečné pokusy, sklad a chladírna. Ve druhém suterénu by se nacházela obytná část. Byly by zde pokoje pro každého astronauta, kuchyň, sklad potravin, tělocvična a stroj na třídění odpadu. Bylo by zde také několik vzduchových uzávěrů zajišťujících bezpečnost lidí uvnitř.

Okraj kráteru Shackleton se solárními panely po celém obvodu kráteru. Měli bychom také dvě observatoře, jednu na ze Země viditelné hoře Malapet a druhou v kráteru Aitken, která je velmi zajímavá pro výzkum.

Díky umístění solárních panelů by bez ohledu na to, na kterou stranu dopadá slunce, neustále dodávaly elektřinu a energii potřebnou pro provoz stanice. Základnu bychom chtěli umístit na tu stranu Měsíce, která je viditelná ze Země. Shackletonův kráter se nachází na jižním pólu Měsíce, kde jsou ledové krátery. Z nich bychom čerpali vodní zdroje, které bychom využívali pro růst rostlin a pro potřeby každodenního života. Tento kráter je známý svou neměnnou teplotou, což by nám pomohlo regulovat vzdušné podmínky.

Vodu bychom získali z ledu, který se nachází v ledových kráterech na Měsíci. Na naší stanici by byl stroj, který by se používal k drcení a rozpouštění ledu pro získání vody. Voda by se ze stroje v kráteru dopravovala do stroje na naší základně, kde by se filtrovala a upravovala pro lidskou spotřebu. Poté by se rozváděla potrubím do různých místností v závislosti na poptávce.

Část potravin by se na naši základnu dopravovala ze Země. Některé rostliny by však bylo možné pěstovat na povrchu Měsíce. Takovými rostlinami jsou například: rajčata, řeřicha, rukola, ředkvičky, žito, quinoa, pažitka, hrášek a pórek. Jedná se o rostliny, které ke svému růstu potřebují hodně draslíku a železa, které se v měsíční půdě nacházejí.

Energii bychom mohli získávat ze solárních panelů o celkové ploše téměř 200 m2. Ty by snadno pokryly naši spotřebu energie. Naším záložním zdrojem by byl jaderný reaktor nebo baterie naplněné přebytečnou energií z panelů.

Pomocí Hofmannova přístroje bychom mohli z ledu odsávat vzduch. Záložním zdrojem vzduchu by byl kyslík ze Země, který bychom získávali elektrolýzou roztavených solí.

Až by astronauti dorazili na Měsíc, naše základna by už byla postavená, protože bychom tam poslali vozidla, která by ji postavila. Nejprve by vykopali jámu a z vody by vyrobili beton a vnější stěnu, do které by vyvrtali otvory a naplnili je vodou. Pak by pomocí polyethylenového vlákna vytiskli stanici. Astronauti by základnu rozšířili pomocí plastového vlákna dodaného ze Země v podobě nádob s potravinami nebo jinými potřebnými věcmi. Pomocí něj by roboti stavěli další části našeho malého světa.

Stěny by byly vyrobeny z polyethylenu a měly by tloušťku nejméně 20 cm. Základna by byla pokryta silnou betonovou stěnou s otvory pro vodu, což by byla další ochrana proti radiaci. Beton, který je součástí tohoto kompozitu, je izolantem, který by astronauty chránil před vnější teplotou. Měli bychom vzduchové uzávěry, díky nimž by se atmosféra Měsíce nedostala dovnitř. Pokud by došlo k poškození přechodových komor, všichni astronauti by se ukryli v místnosti vedle přechodové komory a zůstali by tam, dokud by nedorazila pomoc ze Země.

Náš astronaut John právě vstal. Nejprve šel do koupelny a osprchoval se vodou. Za stěnou slyšel stroj. Po sprše si šel připravit snídani. Šel do skladu pro několik vajec v prášku, aby si mohl udělat míchaná vajíčka, a pro pažitku z kopule. Musel použít výtah, aby se tam dostal. Když skončil, přišli všichni jeho kolegové, posnídali a začali den. John chodil do posilovny, aby se udržel v kondici. Byla tam i Kasia, astronautka z Polska. Slíbila, že Johnovi pomůže nasbírat měsíční půdu, kterou potřeboval pro dnešní experimenty. Po cvičení si John připravil nádoby se zkumavkami, oblékl si skafandr a vydal se s kamarádkou na povrch Měsíce. Venku prošli přechodovými komorami. Když skončili, uložili část zkumavek do skladu a chladicí místnosti. Zbytek vzali s sebou do speciální laboratoře se silnými stěnami, aby ověřili hořlavost regolitu. Ostatní astronauti je pozorovali oknem. Výsledky svého výzkumu okamžitě poslali agentuře na Zemi. Bylo už pozdě, a tak se všichni připravili na pozorování roje asteroidů v observatoři. Museli observatoř otočit, aby mohli tento jev pozorovat. John, který byl po dlouhém dni unavený, se navečeřel a šel spát. Když usínal, slyšel, jak se jeho kolegové dívají v obývacím pokoji na film.