Naši lunární základnu jsme pojmenovali Ed White na počest jeho smrti při požáru vesmírného modulu během simulace startu. To stálo život nejen jeho, ale také Guse Grissoma a Rogera Chaffeeho.

Na naší základně budou tři astronauti. Základna bude plně schopna přežít šest měsíců. Po třech měsících bude nahoru vyslána zásilka potřebných věcí, aby astronauti měli vše, co potřebují.

Blízko měsíčních pólů

Rozhodli jsme se ji umístit sem kvůli menšímu teplotnímu rozdílu. Také kvůli slunečnímu záření, které by mohlo být jedním z nejlepších zdrojů elektrické energie pro základnu a pro rostliny. Led kolem kráterů na jižním měsíčním pólu lze po roztátí využít.

Základna by byla vybudována v kráterech na jižním pólu Měsíce. Stěny by byly dostatečně silné, aby blokovaly pronikání záření a odolávaly tlakovým rozdílům mezi vnějším a vnitřním prostředím. Tyto úvahy znamenají, že až rozšíříme první základny a začneme na Měsíci stavět struktury, může být dobrou volbou měsíční beton, který je směsí síry a kameniva (zrn nebo drcené horniny; normální beton je kamenivo, cement a voda). Uvnitř kráteru by se umístila silná kruhová spádová vrstva a pokryla by se měsíčním prachem. Přesun z jedné kopule do druhé by se prováděl pomocí trubek, které by byly dokonale umístěny a připevněny ke kopulím.

Vodu bychom získávali z ledových ložisek v metru, která by se po roztátí filtrovala, aby se zabránilo konzumaci jedovatých látek.

Na samotné základně se nachází skleník, ve kterém astronauti konzumují ovoce a zeleninu. Potraviny přivezené ze Země budou rehydratovatelné a ve snadno použitelných obalech. Jednou z věcí, která nesmí chybět, budou řasy. Ty by nám poskytovaly téměř všechny základní látky, jako jsou živiny, vitamíny a další.

Naším hlavním zdrojem energie by byly solární panely, které by poskytovaly dostatek energie. Ta by byla uložena v dostatečně velké a výkonné nádrži, která by dokázala uskladnit potřebnou energii na tři měsíce. Celkem by byly k dispozici dvě nádrže, aby bylo možné být na místě po dobu oněch šesti měsíců. Další možností by mohly být jaderné reaktory, alternativa k solární energii.

Hlavním zdrojem vzduchu by byla elektrolýza vody na vodík a kyslík:
2 H2O → 2 H2 + O2
To by astronautům umožnilo dýchat bez komplikací. Řasy a rostliny by při tomto procesu také pomáhaly tím, že by spotřebovávaly CO2 a uvolňovaly kyslík.

Každodenní život astronautů by spočíval ve vstávání v 8:00 a v hodině na osobní hygienu. V 9:00 hodin by zahájili rutinní cvičení tím, že by šli na hodinu a půl do posilovny. V 10:30 hodin by se mohli po dlouhém cvičení osprchovat. Poté by museli zkontrolovat, zda základna funguje správně, jinak by museli zavolat. Kolem 14:00 by si v klidu dali oběd a pak by si mohli krátce zdřímnout. Museli by se také postarat o zeleninovou zahrádku, aby se najedli, a také by měli volný čas. Kolem 20:00 by si dali večeři, a když by dojedli, mohli by zavolat svým rodinám. Nakonec by šli spát.