Ideologie pro naši měsíční základnu získala svůj pramen jako dočasná základna (jednoduchá a funkční). Cílem tohoto měsíčního tábora je vzít dva astronauty, kteří by získali lepší znalosti o Měsíci, abychom tam v blízké budoucnosti mohli dopravit civilizaci. A díky znalostem, které jsme získali dříve, už známe překážky této oblasti. Navíc díky provedeným výzkumům nyní ještě přesněji víme, kde je nejbezpečnější místo pro založení měsíční civilizace, ale stále si nejsme zcela jisti vším, co o Měsíci doposud víme.

Měsíční tábor by byl postaven na jižním pólu, přesněji v blízkosti "kráteru Shackleton". Naším úkolem je využít co nejvíce výhod měsíčních zdrojů, a proto je jižní pól jednou z nejlepších možností přežití. Co víme o pólech, díky sklonu Měsíce ke Slunci se zde nacházejí krátery, které obsahují led, z něhož lze vyrábět pitnou vodu, která je pro lidský organismus nesmírně důležitá. Dalším důvodem, proč jsme si vybrali jižní pól, je doba, po kterou jsme vystaveni slunečnímu záření.

Na Měsíc bychom poslali předem připravenou základnu. Takto bychom po příletu na měsíční půdu nafoukli stan ze zabudovaného polyethylenu o průměru 12 metrů čtverečních a k upevnění základny k zemi bychom použili hliníkové desky, které by sloužily jako pozemní základna. Poté bychom postavili stavebnice předsíní, které by se propojily s hlavním stanem. Po realizaci této úvodní části použijeme robota ve tvaru písmene D, abychom udělali ochrannou kopuli nad našimi základními zónami. Tato kopule bude vyrobena z měsíční půdy spolu s materiálem zvaným regolit, který nás bude chránit nejen před malými kometami, ale hlavně před radiací. Budeme mít také oblast pro úpravu vody, která bude mít kopuli o průměru 5 metrů čtverečních, vyrobenou z hliníku. Polovina z ní bude pokryta vrstvou tmavého zabarvení, aby pohlcovala co nejvíce tepla a nechala roztát led, který se později bude ukládat do kovových nádrží. Co se týče všeho ostatního, co přiléhá k základně, budeme mít k dispozici předkonstrukční stavebnice pocházející ze Země. Jelikož budeme mít velmi dobře předem stanovené projektové plány, Tento proces bude snadný a realizace jakéhokoli typu potřebné stavby nám zabere jen málo času.

Naše lunární základna bude fungovat tak, aby byli astronauti co nejlépe chráněni. Co se týče povětrnostních podmínek, ty se obvykle pohybují mezi 127ºC a 173ºC. Astronauti budou také chráněni před malými kometami a radiací, která by rozhodně nebyla příznivá pro zdraví astronautů. Tuto ochranu bude zajišťovat silný kryt z regolitu, který však není jediným materiálem, jenž bude fungovat jako štít základny. Základna bude nejprve nafouknuta a bude odolná i proti mnoha dalším druhům problémů, protože bude vyrobena z materiálu zvaného polyethylen. Tyto různé ochranné vrstvy budou mít pro astronauty mimořádný význam.

Když jsme se rozhodli, že bude nesmírně důležité zůstat co nejblíže kráteru Shackleton jako životaschopnému místu pro měsíční civilizaci, mysleli jsme hlavně na možnost jít sbírat led ze dna kráteru. Mohli bychom také využít sluneční energii ve svůj prospěch, protože jakmile budeme mít tekutou vodu, můžeme ji filtrovat a mít vlastní vodu ke konzumaci.

Spotřeba potravin na naší základně bude přednostně založena na jídle pro astronauty. Jak jsme již vysvětlili dříve, základna bude dočasná, což znamená, že budeme mít malý umělý skleník, který umožní pěstování několika surovin. Proto budou existovat pravidla pro konzumaci těchto ingrediencí, abychom jedli zdravou stravu pravidelně, ale nikdy ne ve velkém množství, a naopak, aby nám nedošly zdravé ingredience vypěstované v našem umělém skleníku.

Veškerá energie, která se bude spotřebovávat na naší lunární základně, bude vyráběna monokrystalickými solárními panely umístěnými na povrchu Měsíce. Energii zachycenou solárními panely bude třeba přeměnit na střídavý proud, abychom mohli zachycenou energii skladovat a následně ji využít k provozu všech druhů zařízení na základně. Bude se ukládat do baterií, které budou umístěny pod panely. Energie pak bude přenášena kabely, které budou umístěny na povrchu Měsíce a které budou elektrickou energii přenášet na základnu.

Zpočátku se bude používat stlačený vzduch ze Země, abychom mohli zpočátku žít, ale později budeme získávat kyslík z vody. Alternativou k získávání kyslíku je použití procesu zvaného elektrolýza roztavené soli. Pokud jde o dusík, který je prvkem s největší koncentrací v naší atmosféře a vzduchu, který dýcháme, zatím nemáme mnoho údajů o tom, jak ho na Měsíci získat. To znamená, že musíme použít stlačený dusík ze Země, abychom mohli dýchat vzduch na základně.

Hlavním cílem této lunární základny by byla spíše vědecká oblast, kde bychom se snažili získat co nejvíce informací s využitím co nejmenších finančních prostředků. Tyto shromážděné informace by zase byly klíčové pro budoucí rozsáhlou kolonizaci Měsíce a pro vytvoření ekosystému. Navíc, protože zatím většina informací, které z Měsíce máme, pochází pouze z velmi vzdálených pozorování, tato měsíční základna by zase mohla potvrdit nebo vyvrátit to, co se děje na satelitu planety Země.

Vzhledem k tomu, že naše základna bude pouze pro dvě osoby, úkoly se budou muset vždy plnit společně, což neusnadní střídání doby spánku a dokonce ani stravování v různou dobu. Je to proto, že oba astronauti budou pro sebe navzájem velmi důležití, a pokud se něco stane, musí si být nablízku, aby si mohli vzájemně poskytnout pomoc nebo dokonce komunikovat s pevninou prostřednictvím satelitu. Na základě různých úkolů nezbytných pro přežití člověka na Měsíci potřebují astronauti velmi málo volného času, takže jejich rutina bude velmi nabitá. Budou mít asi 8 hodin spánku, ale pak, jakmile se probudí, budou provádět osobní hygienu, a to po jednom, protože tam bude jen jedna koupelna. Poté se budou muset obléknout, aby mohli začít dlouhý pracovní den, a čeká je první denní jídlo, při kterém budou moci konzumovat jediné jídlo, které není zcela astronautické, protože budou moci jíst jednu z potravin vypěstovaných v našem umělém skleníku. Poté, po prvním jídle, bude základem práce výzkum, jehož cílem bude získat maximum informací o Měsíci, a budou muset pracovat co nejusilovněji, aby přežili v neznámu, které nám Měsíc poskytuje. Podíváme-li se na poslední část změn, budeme si muset rozdělit čas na přeměnu ledu na pitnou vodu, a to těžbou ledu ze dna kráterů. Při průchodu rozmrazováním zase budeme používat filtry, které všechen tento led přemění na pitnou vodu, a také přemění měsíční prach na kyslík, abychom mohli na naší základně dýchat. Mezi všemi úkoly, které je třeba udělat, budou mít velmi málo volného času, ale ten bude vždy dobře využit, protože bude sloužit k tomu, aby se kromě snídaně (prvního jídla) ještě třikrát najedli, a také k opravě jakéhokoli zjištěného poškození. Každou chvíli expedice také využijí k neustálému hledání poznatků, abychom získali dostatek informací pro budoucí trvalou lunární civilizaci.