[42]

Na projektu Moon Camp jsme začali pracovat po Vánocích. První pokusy se nám nelíbily, a tak jsme se rozhodli pro třetí verzi, která konečně vypadala tak, jak jsme chtěli, když jsme spojili všechny předchozí pokusy. Naše základna se skládá ze šesti sekundárních sekcí, které slouží k výzkumu a ubytování astronautů, a jedné primární sekce, která by mohla sloužit jako pěstební prostor. Tyto sekce jsou natřeny bílou barvou. Dále jsou zde nádrže na kyslík a vodu, které jsou natřeny černou barvou spolu s několika vzdušnými uzávěry, které mají stejnou barvu. Na první a čtvrté sekundární sekci se nachází dalekohled a komunikační satelit, který slouží ke spojení s domovskou základnou na Zemi nebo s jiným satelitem, který obíhá kolem Měsíce.

Naše měsíční základna by měla být umístěna buď na severním, nebo na jižním pólu Měsíce, a to kvůli teplotě a možnosti efektivnějšího využití sluneční energie. Případně by se základna mohla nacházet v blízkosti velkého naleziště kovů nebo na strategických místech, odkud by startovaly rakety k meziplanetárním cestám.

Nejprve musíme upravit terén tak, aby byl poněkud rovný. Části měsíční základny by se stavěly pomocí 3D tiskárny, která by byla umístěna na robotickém rameni. Ta by začala stavět části základny vrstvu po vrstvě z materiálu, který se skládá z polymeru, jenž je odolný vůči radiaci a některým meteoritům malých rozměrů. Materiál by na měsíční základnu dopravila raketa. Okna, vozítka atd. by na základnu rovněž dopravila raketa.

Mezi čtvrtým a pátým oddílem je nádrž na vodu o objemu asi 450 litrů. Voda by se dolovala na základně nebo v případě nouze vylétla raketou. Na základně by byl recyklátor vody, který by fungoval na stejném principu jako na ISS. Ochranná vrstva vodní nádrže by byla ze stejného materiálu jako základna. Voda by se musela udržovat na konstantní teplotě dvaceti stupňů Celsia.

Uprostřed základny by byl skleník pro pěstování rostlin. Okna na základně poskytují rostlinám sluneční světlo, které potřebují k růstu. Na základně je již dostatek vody a astronauti by poskytovali hnojivo.

Jako zdroj energie by základna používala solární panely, které by se otáčely ve směru Slunce. V noci by základnu napájely baterie s energií, která byla získána během dne. Pokud by došlo k poruše baterií, byly by k dispozici záložní generátory poháněné kapalným palivem.

Vzduchové nádrže mají objem přibližně 290 litrů. Musely by být pod tlakem asi 5 atmosfér, takže ochranná vrstva nádrže musí být silnější a pevnější. Filtrace vzduchu by byla pod kontrolou stejného systému, který se používá v ponorkách nebo na ISS.

[54]

Ochranné vrstvy základny by ji chránily před zářením. Vrstvy by byly vyrobeny ze směsi odolného polymeru a měsíčního prachu a na stěnách základny by byl speciální povlak, který by odrážel sluneční světlo. Na ochranu před miniaturními meteority by byly 20 cm silné stěny z odolného polymeru nebo speciálního materiálu, který byl vyroben na Riceově univerzitě.

Astronauti by na povrchu Měsíce prováděli různé experimenty pomocí měsíčního vozítka, které by jim pomohlo, kdyby potřebovali cestovat na velké vzdálenosti, nebo by mohli studovat hvězdy či jiné planety, které se nacházejí v obrovském vesmírném vakuu, pomocí dvou špičkových teleskopů, které se nacházejí na základně. Vynalezli by také nové technologie, které by jim umožnily přežít v nehostinném prostředí Měsíce nebo ve vesmírném vakuu. Astronauti by dokonce mohli studovat účinky, které má gravitace Měsíce na lidské tělo. Ale hlavně by mohla sloužit jako tankovací stanice pro vesmírné lodě, které by cestovaly ještě dál než samotný Měsíc. Palivo, například helium-3, by se dokonce mohlo těžit na povrchu Měsíce.