moon_camp

Deník velitele ISS

s Andreasem Mogensenem
ISS je laboratoř, kde můžeme provádět vědecký výzkum a vývoj technologií. Vědecký výzkum rozšiřuje naše chápání světa a poskytuje hlubší vhled do fyziky, chemie, biologie a dalších oblastí. Rozšiřuje naše znalosti, což následně pomáhá nám všem na Zemi. ISS je také extrémním prostředím pro člověka. Naučit se žít a pracovat v takovém prostředí nás nutí vyvíjet technologie, jako jsou systémy recyklace vody, které jsou prospěšné i pro nás na Zemi."
Andreas Mogensen
Přidejte se k Andreasovi na jeho vesmírné cestě

Výzkum vesmíru znamená cestovat dál a vracet se s novými zkušenostmi a poznatky, které nám pomohou na Zemi. Lidstvo bude mít prospěch z nových objevů, ambicí, vědy, inspirace a výzev.

Sledujte Andreasovy deníkové záznamy, abyste se dozvěděli více o jeho spánku a stravování, zjistili, jak důležité jsou na Mezinárodní vesmírné stanici zdroje, jako je voda, a sledovali Zemi z nejúžasnějšího okna ve vesmíru, z kopule ISS. 

Podělte se o své zkušenosti

I vy se vydáváte na cestu na své vlastní vesmírné lodi: planetě Zemi!

Podělte se s námi o své vlastní zkušenosti:

  • Kdybyste měli možnost, cestovali byste do vesmíru?
  • Můžete se ztotožnit s Andreasovou zkušeností?
  • Jaké je pro vás nejvýznamnější místo na Zemi?
  • Jaké kroky děláte každý den, abyste byli udržitelnější? Mohli byste pít svou recyklovanou moč, jako to dělají astronauti?

Podělte se s námi o své pozemské zkušenosti! #ISSCommandersLog

Záznam v protokolu #1

Jak vypadá Země z vesmíru?
 

"Pohled na Zemi z vesmíru je velmi zvláštní zážitek. Je to nádherný pohled a kontrast mezi naší modrobílou planetou a hlubokým černým vesmírem, který nás obklopuje, zdůrazňuje, jak je Země jedinečná. Nikde v naší blízkosti není nic podobného Zemi. Uvědomíte si, že Země není jen naším domovem, je to náš jediný domov. Uvědomíte si také, že Země je jediná planeta, kterou všichni sdílíme. Nevidíte hranice mezi jednotlivými zeměmi. Ve většině případů jsou hranice vytvořené člověkem a není zřejmý důvod, proč se nacházejí právě tam. Všichni jsme lidé, žijeme vedle sebe a sdílíme naši planetu."

Andreas Mogensen

Záznam v protokolu #1

Jak vypadá Země z vesmíru?
 

 

"Pohled na Zemi z vesmíru je velmi zvláštní zážitek. Je to nádherný pohled a kontrast mezi naší modrobílou planetou a hlubokým černým vesmírem, který nás obklopuje, zdůrazňuje, jak je Země jedinečná. Nikde v naší blízkosti není nic podobného Zemi. Uvědomíte si, že Země není jen naším domovem, je to náš jediný domov. Uvědomíte si také, že Země je jediná planeta, kterou všichni sdílíme. Nevidíte hranice mezi jednotlivými zeměmi. Ve většině případů jsou hranice vytvořené člověkem a není zřejmý důvod, proč se nacházejí právě tam. Všichni jsme lidé, žijeme vedle sebe a sdílíme naši planetu."

Andreas Mogensen

Záznam v protokolu #2

Záznam v protokolu #2

Potraviny ve vesmíru
"Jak jistě víte, jídlo, které jíme, je velmi rozmanité, stejně jako na Zemi. Její zvláštností je, že se pro nás připravuje a balí na Zemi. Musíme ji jen ohřát v troubě nebo přidat vodu, pokud byla potravina dehydratovaná. Můžeme si vybrat, co budeme jíst, ale výběr je omezen tím, co nám NASA, ESA a další vesmírné agentury posílají do vesmíru. Vše samozřejmě musí být schváleno odborníky na výživu a potravinářství.
Dnes jsem snídala müsli s mlékem a borůvkami, pomerančový džus a kávu. O něco později jsem si dala skořicovou roládu a další kávu jako dopolední svačinu, protože je neděle a je více času na odpočinek. K obědu jsem měla kuřecí ananasový salát, mangový salát a jednu tortillu s arašídovým máslem a jednu s Nutellou. Normální chleba vytváří v prostoru příliš mnoho drobků, takže místo chleba používáme tortilly, protože se nedrobí. Dneska si asi dám k večeři lasagne.
Potraviny hrají ve vesmíru důležitou roli. Především musí být výživná a dodávat nám všechny vitamíny a minerály, které naše tělo potřebuje, aby bylo zdravé. Kromě toho musí dobře chutnat. Jídlo se spoluhráči z posádky je skvělou stmelovací aktivitou, která může zvýšit soudržnost týmu a vytvořit příjemné chvíle, když jsme dlouhou dobu mimo dosah rodiny a přátel."
Andreas Mogensen

Záznam v protokolu #2

Potraviny ve vesmíru
"Jak jistě víte, jídlo, které jíme, je velmi rozmanité, stejně jako na Zemi. Její zvláštností je, že se pro nás připravuje a balí na Zemi. Musíme ji jen ohřát v troubě nebo přidat vodu, pokud byla potravina dehydratovaná. Můžeme si vybrat, co budeme jíst, ale výběr je omezen tím, co nám NASA, ESA a další vesmírné agentury posílají do vesmíru. Vše samozřejmě musí být schváleno odborníky na výživu a potravinářství.
Dnes jsem snídala müsli s mlékem a borůvkami, pomerančový džus a kávu. O něco později jsem si dala skořicovou roládu a další kávu jako dopolední svačinu, protože je neděle a je více času na odpočinek. K obědu jsem měla kuřecí ananasový salát, mangový salát a jednu tortillu s arašídovým máslem a jednu s Nutellou. Normální chleba vytváří v prostoru příliš mnoho drobků, takže místo chleba používáme tortilly, protože se nedrobí. Dneska si asi dám k večeři lasagne.
Potraviny hrají ve vesmíru důležitou roli. Především musí být výživná a dodávat nám všechny vitamíny a minerály, které naše tělo potřebuje, aby bylo zdravé. Kromě toho musí dobře chutnat. Jídlo se spoluhráči z posádky je skvělou stmelovací aktivitou, která může zvýšit soudržnost týmu a vytvořit příjemné chvíle, když jsme dlouhou dobu mimo dosah rodiny a přátel."
Andreas Mogensen

Záznam v protokolu #2

Záznam v protokolu #3

Záznam v protokolu #3

Udržitelnost ve vesmíru
"Stejně jako na Zemi je i ve vesmíru důležitým cílem udržitelnost. Abychom byli méně závislí na dodávkách ze Země, snažíme se co nejvíce zdrojů, zejména vody, využívat opakovaně. Sbíráme veškerou moč, pot a další vlhkost ze vzduchu, čistíme ji a přeměňujeme zpět na pitnou vodu. Vodu můžeme také elektrolyzovat a vyrábět z ní kyslík pro dýchání. V budoucnu možná budeme moci dokonce využívat rostliny k výrobě kyslíku z oxidu uhličitého, který vydechujeme, stejně jako na Zemi.
Jednou z největších výzev pro lety do vesmíru jsou náklady na vypuštění čehokoli do vesmíru. Čím více zdrojů dokážeme znovu využít nebo v budoucnu získat z Měsíce či Marsu, tím nezávislejší budeme na Zemi a tím déle a dále budeme moci cestovat ve vesmíru.
Mezinárodní vesmírná stanice je skvělým způsobem, jak vyvíjet a testovat nové technologie předtím, než je použijeme při misích na Měsíc a Mars. Vesmírná stanice poskytuje veškeré laboratorní vybavení, které potřebujeme ve stavu beztíže, a je dostatečně blízko Zemi, abychom se mohli spolehnout na dodávky ze Země i v době, kdy technologie ještě není zcela připravena k použití."
Andreas Mogensen

Záznam v protokolu #3

Záznam v protokolu #3

Udržitelnost ve vesmíru
"Stejně jako na Zemi je i ve vesmíru důležitým cílem udržitelnost. Abychom byli méně závislí na dodávkách ze Země, snažíme se co nejvíce zdrojů, zejména vody, využívat opakovaně. Sbíráme veškerou moč, pot a další vlhkost ze vzduchu, čistíme ji a přeměňujeme zpět na pitnou vodu. Vodu můžeme také elektrolyzovat a vyrábět z ní kyslík pro dýchání. V budoucnu možná budeme moci dokonce využívat rostliny k výrobě kyslíku z oxidu uhličitého, který vydechujeme, stejně jako na Zemi.
Jednou z největších výzev pro lety do vesmíru jsou náklady na vypuštění čehokoli do vesmíru. Čím více zdrojů dokážeme znovu využít nebo v budoucnu získat z Měsíce či Marsu, tím nezávislejší budeme na Zemi a tím déle a dále budeme moci cestovat ve vesmíru.
Mezinárodní vesmírná stanice je skvělým způsobem, jak vyvíjet a testovat nové technologie předtím, než je použijeme při misích na Měsíc a Mars. Vesmírná stanice poskytuje veškeré laboratorní vybavení, které potřebujeme ve stavu beztíže, a je dostatečně blízko Zemi, abychom se mohli spolehnout na dodávky ze Země i v době, kdy technologie ještě není zcela připravena k použití."
Andreas Mogensen

Záznam v protokolu #4

Spaní ve vesmíru

Astronauti na vesmírné stanici obletí každých 90 minut celou Zemi a každý den zažijí 16 západů a východů slunce. Při této nadpozemské rutině mohou mít astronauti problém najít ve vesmíru přirozený denní rytmus.

Vesmírná stanice se řídí greenwichským časem (GMT), což pomáhá udržovat jednotný časový rozvrh a pravidelný režim vstávání a uléhání.

Mnoho astronautů má potíže zvyknout si na spánek ve vesmíru. Místo vleže se astronauti vznášejí ve spacím pytli připoutaném ke stěně jejich ložnice.

Více o Andreasově spánkovém režimu se dozvíte v tomto videu.

Záznam v protokolu #4

Spaní ve vesmíru

Astronauti na vesmírné stanici obletí každých 90 minut celou Zemi a každý den zažijí 16 západů a východů slunce. Při této nadpozemské rutině mohou mít astronauti problém najít ve vesmíru přirozený denní rytmus.

Vesmírná stanice se řídí greenwichským časem (GMT), což pomáhá udržovat jednotný časový rozvrh a pravidelný režim vstávání a uléhání.

Mnoho astronautů má potíže zvyknout si na spánek ve vesmíru. Místo vleže se astronauti vznášejí ve spacím pytli připoutaném ke stěně jejich ložnice.

Více o Andreasově spánkovém režimu se dozvíte v tomto videu.

If the video is unavailable, please click here to watch it

Záznam v protokolu #3

Záznam v protokolu #5

Vhodný pro let do vesmíru
 

Ve vesmíru je každý den cvičením!

 

Pohyb ve stavu beztíže na Mezinárodní vesmírné stanici je naprosto bezproblémový. Proto je pro astronauty nesmírně důležité každodenní cvičení, aby si udrželi kondici, svalovou hmotu a hustotu kostí. Na ISS je astronautům k dispozici řada zajímavých cvičebních strojů, aby si udrželi kondici pro kosmický let.

Více o Andreasově cvičení se dozvíte v tomto videu!

"Víme, že při delším pobytu v mikrogravitaci dochází v lidském těle ke změnám, například musím cvičit, abych neztratil svaly."

Andreas Mogensen

Záznam v protokolu #3

Záznam v protokolu #5

Vhodný pro let do vesmíru
 

Ve vesmíru je každý den cvičením!

Pohyb ve stavu beztíže na Mezinárodní vesmírné stanici je naprosto bezproblémový. Proto je pro astronauty nesmírně důležité každodenní cvičení, aby si udrželi kondici, svalovou hmotu a hustotu kostí. Na ISS je astronautům k dispozici řada zajímavých cvičebních strojů, aby si udrželi kondici pro kosmický let.

Více o Andreasově cvičení se dozvíte v tomto videu!

"Víme, že při delším pobytu v mikrogravitaci dochází v lidském těle ke změnám, například musím cvičit, abych neztratil svaly."

Andreas Mogensen

Seznamte se s astronautem ESA Andreasem Mogensenem

Astronaut ESA Andreas Mogensen se stal 2. září 2015 prvním dánským občanem ve vesmíru, když byl vyslán na desetidenní misi "iriss" k Mezinárodní vesmírné stanici. Během pobytu na vesmírné stanici pracoval Andreas jako letový inženýr a prováděl experimenty v různých oblastech. Sloužil také jako letový inženýr na Sojuzu TMA-18M během startu a na Sojuzu TMA-16M během zpátečního letu.

Dne 26. srpna 2023 se Andreas vydal na svou druhou misi s názvem Huginn. Mise Huginn byla pojmenována po jednom z Ódinových havranů ze severské mytologie a Andreas se stal prvním neamerickým pilotem na palubě lodi Crew Dragon společnosti SpaceX, kde seděl vedle velitelky lodi Crew Dragon a astronautky NASA Jasmin Moghbeliové. Dán spolu se zbytkem posádky Crew-7 dorazil na vesmírnou stanici 27. srpna.

Andreas se 26. září 2023 stal velitelem Mezinárodní vesmírné stanice jako šestý Evropan v této funkci. Jako velitel vesmírné stanice je Andreas zodpovědný za zajištění bezpečnosti, dobrého zdraví a pohody posádky vesmírné stanice a zároveň ji řídí jako jeden tým. Spolupracuje také s ředitelem letů na zemi a dohlíží na všechny činnosti a operace na vesmírné stanici.

Andreas se narodil 2. listopadu 1976 v dánské Kodani a věnuje se ragby, basketbalu a squashi. Věnuje se také několika dobrodružným sportům, včetně potápění, parašutismu, kitesurfingu, jízdy na kajaku a horolezectví. Mezi jeho další zájmy patří věda, zejména astrofyzika, exobiologie a evoluce.

DATUM FOTOGRAFOVÁNÍ: 18.3.22MÍSTO: budova 8, místnost 183 - fotoateliérTÉMA: FOTOGRAFUJÍCÍ: BILL STAFFORD
Astronaut ESA Andreas Mogensen ve skafandru EMU (Extravehicular Mobility Unit) NASA

Vše o astronautech

Co je to astronaut?
 
Astronaut je vesmírný cestovatel. Astronauti jsou profesionální členové posádek vesmírných letů, které cestují mimo zemskou atmosféru. Vzhledem k náročnosti a nepřátelství života ve vesmíru tráví astronauti velkou část své kariéry přípravou na své mise.
Kam cestují astronauti?
 
Astronauti cestovali na stanice na oběžné dráze Země, jako je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), a na Měsíc. V budoucnu se pravděpodobně dočkáme návštěvy astronautů na vzdálenějších místech, například na Marsu.
Mezinárodní vesmírná stanice
 
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je velká laboratoř ve vesmíru a je výsledkem mezinárodní spolupráce mnoha různých vesmírných agentur z celého světa. Lidé žijí na palubě ISS od roku 2000 a najednou zde může žít a pracovat až šest astronautů. Na ISS panují poněkud jiné podmínky prostředí než na Zemi. Astronauti se nacházejí v prostředí mikrogravitace (díky velké rychlosti na oběžné dráze kolem Země) a jsou méně chráněni před radiací a teplotními výkyvy. ISS se také nachází mimo zemskou atmosféru, takže když astronauti vystoupí z vesmírné stanice, není tam žádný vzduch.
Co dělají astronauti ve vesmíru?
Hlavním úkolem astronauta je provádět vědecké experimenty a udržovat vesmírnou stanici v provozuschopném stavu. Je důležité, aby dobře pracovali v týmu a efektivně spolupracovali s kontrolory a vědci na Zemi. Většinu času plní své úkoly uvnitř ISS, ale když se vydají ven, například kvůli údržbě solárních panelů, musí mít na sobě speciální ochranné skafandry. Astronauti musí při pobytu ve vesmíru dodržovat přísné předpisy, aby byli v bezpečí, zdraví a spokojení. Astronauti denně cvičí a jedí výživnou stravu, aby si ve vesmíru udrželi dobrou kondici a zdraví. Ve volném čase dělají astronauti spoustu věcí podobných těm, které děláme na Zemi, jako je odpočinek, úklid a rozhovory s přáteli a rodinou.
Mezinárodní vesmírná stanice. Kredit: NASA (S132-E-012208)
Klíčová slova:
, , , , , , , , , , , ,

Další zdroje